O volbě mezi paušálem a běžným režimem rozhodují výdaje, které kvůli výdělku utratíte. U řidiče dopravce jsou právě ony ta největší položka, a proto mají hlavní slovo.
Co je paušální daň
Paušální režim slučuje daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění do jedné pevné měsíční platby. Platíte jednou měsíčně a nic dalšího neřešíte — bez přiznání a bez účetní. Výměnou se vzdáváte odpočtu výdajů: výdaje základ nesnižují, protože žádný základ už neexistuje.
Režim je uzavřený pro plátce DPH a omezený limitem obratu. Celý paušální režim končí na 2 000 000 Kč příjmů ze samostatné činnosti — to je strop třetího pásma a zároveň strop celého režimu.
Pro řidiče je ale rozhodující strop prvního pásma, protože jen v prvním pásmu je platba nízká. A ten strop není jeden:
| Strop prvního pásma | Kdy se použije |
|---|---|
| 1 000 000 Kč | vždy, bez ohledu na druh příjmu |
| 1 500 000 Kč | alespoň 75 % příjmů má výdajový paušál 80 % nebo 60 % |
| 2 000 000 Kč | alespoň 75 % příjmů má výdajový paušál 80 % |
Silniční nákladní doprava je živnost koncesovaná v celém rozsahu, ne jen nad 3,5 t. Příloha č. 3 živnostenského zákona vypisuje pod „Silniční motorová doprava“ i položku „nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny“. Vázaná není žádná — příloha č. 2 silniční dopravu vůbec neobsahuje — a volná také ne, protože obor 51 volné živnosti silniční motorovou dopravu výslovně vyjímá. Co se u lehkých vozidel mění, je odborná způsobilost a účast dopravního úřadu, ne druh živnosti. Výdajový paušál je u ní 60 %, takže pro řidiče je stropem prvního pásma 1 500 000 Kč. Číslo 2 000 000 Kč, které se v článcích o paušálu opisuje nejčastěji, na dopravce jako strop prvního pásma nesedí — je to strop celého režimu, a nad 1 500 000 Kč už řidič v prvním pásmu být nemůže.
Zdroje: zákon č. 586/1992 Sb., § 2a odst. 5 — „třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2000000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou“; a zákon č. 455/1991 Sb., příloha č. 3 — „Silniční motorová doprava […] nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ — spolu s přílohou č. 4, obor 51 — „Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)“.
Kolik se v prvním pásmu platí. Měsíční paušální záloha v prvním pásmu je 9 162 Kč. Uvnitř té částky jsou tři platby: 100 Kč daň z příjmů, 5 756 Kč důchodové pojištění a 3 306 Kč zdravotní pojištění.
A pozor na datum zdroje. Snížení platí až od 1. července 2026; komu za leden až červen odešlo 9 984 Kč měsíčně, tomu vznikl přeplatek 4 932 Kč. Tabulky psané před červencem 2026 stále uvádějí 9 984 Kč — a nikdo je zpětně neopravuje. Zdroj: Finanční správa, tisková zpráva 2026.
Proč to řidiči funguje hůř než programátorovi
Freelancer s notebookem má výdaje blízké nule — tomu paušál vyjde skoro vždycky. U dopravce je to obráceně. Nafta, mýto, pronájem tahače a pojištění odpovědnosti jsou pravidelné, doložené výdaje a v běžném režimu každý z nich snižuje daňový základ. Které to přesně jsou, je v rozboru Které výdaje skutečně snižují daňový základ.
Proto u řidiče paušál většinou vyhrává v prvním neúplném roce, kdy je přeprav málo, a začíná prohrávat, jakmile se vůz dostane na normální nájezd.
Počítat, ne hádat
Vezměte jeden běžný měsíc: tržba minus nafta, mýto, pronájem, pojištění. Pokud zůstává velký rozdíl, paušál pro vás není — platili byste daň z peněz, které vám nezůstávají.
Kdy se to rozhoduje
Vstup do paušálního režimu i výstup z něj jsou navázané na kalendářní rok a oznamují se ve lhůtě — v květnu se to už změnit nedá, i když zjistíte, že propočet nevyšel. Proto je lepší první rok odjezdit v běžném režimu a rozhodnout se podle skutečných čísel — do té doby už je budete mít, mimo jiné i v samotném portálu, kde jsou všechny náklady k přepravám pohromadě.
Jak vypadají ostatní platby OSVČ, je na stránce Živnost v Česku.
