V zaměstnání je doba řízení a odpočinku něco, co hlídá dispečer a za co v nejhorším případě odpovídá firma. Na sebe je to pořád stejné pravidlo, ale už s vaším jménem na výměru. Technicky se nezměnilo nic, ekonomicky všechno.
Pět limitů, které platí všem stejně
Pravidla nejsou česká — jsou přímo použitelné nařízení EU, takže stejná čísla platí v Německu, v Polsku i ve Španělsku. Prózou se popisují špatně, protože působí naráz a nejpřísnější z nich se mění podle toho, jaký byl minulý týden:
| Co se počítá | Limit | Ustanovení |
|---|---|---|
| Denní doba řízení | 9 hodin; nejvýše dvakrát za týden až 10 hodin | čl. 6 odst. 1 |
| Týdenní doba řízení | 56 hodin | čl. 6 odst. 2 |
| Dva po sobě jdoucí týdny | 90 hodin celkem | čl. 6 odst. 3 |
| Přestávka v řízení | po 270 minutách řízení (4,5 hodiny) nepřerušená přestávka nejméně 45 minut | čl. 7 |
| Běžný denní odpočinek | nejméně 11 hodin | čl. 4 písm. g) |
| Zkrácený denní odpočinek | nejméně 9 hodin, ale méně než 11 hodin | čl. 4 písm. g) |
Zdroj: nařízení (ES) č. 561/2006, čl. 4, 6 a 7 — konsolidované znění z 20. 8. 2020. Doslova: „The daily driving time shall not exceed nine hours. However, the daily driving time may be extended to at most 10 hours not more than twice during the week“, „The weekly driving time shall not exceed 56 hours…“, „The total accumulated driving time during any two consecutive weeks shall not exceed 90 hours“ a „After a driving period of four and a half hours a driver shall take an uninterrupted break of not less than 45 minutes, unless he takes a rest period“.
Dvě věci z té tabulky se pletou nejčastěji.
Týden je pevně vymezený. Čl. 4 ho definuje jako dobu od pondělí 00.00 do neděle 24.00, ne jako posledních sedm dnů. Kdo si počítá klouzavý týden, počítá podle pravidla, které v nařízení není.
90 hodin je ten limit, o který se člověk skutečně zarazí. Dva týdny po 56 hodinách dají 112, což je o 22 hodin víc, než smíte. Po jednom nabitém týdnu je ten následující zastropovaný, ať už vám dispečink nabídne cokoli.
A ještě jedna položka, kterou stojí za to znát přesně: běžný denní odpočinek 11 hodin lze podle téhož čl. 4 písm. g) rozdělit na dvě části — nejdřív nepřerušené 3 hodiny, potom nepřerušených 9 hodin. Není to zkrácený odpočinek, i když se to tak často popisuje; zkrácený je samostatná kategorie nejméně 9 hodin a méně než 11 hodin.
Co zůstává stejné
Požadavky na denní a týdenní odpočinek, na přestávky a na maximální dobu řízení jsou společné pro každého, kdo jede s tachografem. Karta řidiče, profesní způsobilost a pravidelné stahování dat zůstávají stejně povinné jako dřív — jak se karta vyřizuje a jak dlouho se na ni čeká, je v článku Karta do tachografu.
Ani kontrola na silnici se nezměnila: dívají se na kartu, dívají se na záznamy a podle potřeby si vyžádají data za minulé týdny.
Co se mění
Pokuta jde na vás. Ne na firmu, ne na dispečera. Je to přímý důsledek toho, že přepravu vykonává OSVČ.
Cena porušení vzrostla. Dřív vás porušení stálo napomenutí, teď peníze — právě z toho zůstatku, kvůli kterému jste počítali směry.
Historie zůstává u vás. Karta je vázaná na člověka, ne na vůz a ne na zaměstnavatele, a je to znát při sjednávání pojištění odpovědnosti.
Plánujte odpočinek jako náklad
Místo na přespání, stání, čas na vykládku — to všechno je součástí okruhu. Okruh spočítaný bez povinného odpočinku vypadá vždycky výhodněji, než jak nakonec dopadne.
Jak to ovlivňuje propočet
Počítat výnosnost směru bez povinného odpočinku je nejčastější způsob, jak oklamat sám sebe. Okruh se dvěma přespáními a okruh s jedním znamenají jiný počet okruhů za měsíc, a tedy jiný příjem při stejné sazbě za kilometr. Nejjednodušší je vést to ve stejných datech k přepravám, kde máte i náklady: pak je na konci čtvrtletí vidět, které směry doopravdy vycházejí. Jak se z kilometrů stane výdělek, ukazuje stránka Kolik si vyděláte.
